Judikatura

1. Neplatná pojistná smlouva nezakládá nárok na pojistné plnění!

2. Jak již bylo mnohokrát zopakováno, český právní řád není až na výjimky založen na principu právní závaznosti soudních rozhodnutí. Nelze však nevnímat, že rozhodovací praxe místně příslušných soudů se ve sporech o nároky z pojistných smluv aktuálně ustálila a spory téměř bez výjimky končí prohlášením pojistné smlouvy za neplatnou.

3. Zapsaný spolek Podvedení klienti pro potřeby široké veřejnosti níže uvádí textace z rozsudků soudů vzniklých především v souvislosti se žalobami na základě § 244 o.s.ř. o nahrazení rozhodnutí finančního arbitra. Zmapování těchto sporů považuje zapsaný spolek za klíčové, neboť to byl právě finanční arbitr, který se na základě návrhů dotčených klientů pojišťoven začal po roce 2013 zabývat spory o nároky z pojistných smluv, přičemž z důvodu tak často konstatované neplatnosti pojistných smluv tyto spory končily v rámci soudního přezkumu u místně příslušných pražských soudů.

4. Přestože pojišťovny opakovaně prohlašují, že jde o individuální spory o nároky z pojistných smluv a konstatování soudu o neplatnosti pojistné smlouvy neznamená, že soud dospěje ke stejnému závěru i v jiné kauze, je evidentní, že níže uvedené právní závěry soudů mají systémový přesah a ve svém důsledku se týkají celé řady pojistných smluv, bez ohledu na parametry pojistné smlouvy či konkrétní pojišťovnu ve smluvním vztahu s klientem.

5. Níže uvedený přehled slouží pro ilustraci existence problému právních vad pojistných smluv a prezentované rozsudky jsou pouhým zlomkem z celkové počtu obdobných soudních rozhodnutí.

 

 

A. k neplatnosti pojistné smlouvy pro nesjednání rizikového pojistného:

Obvodní soud pro Prahu 1, spis. zn. 42 C xx/201x
Pojistná smlouva je neplatná jako celek, a to „z důvodu absence konkrétního ujednání o výši rizikového pojistného za pojištění pro případ smrti… V této souvislosti se jeví až absurdně návrh žalobkyně (pozn: pojišťovny) na zpracování znalečného posudku, který by měl výši rizikového pojistného určit; z takového návrhu lze dovozovat, že koneckonců snad ani sama žalobkyně není schopna sdělit soudu, jakým konkrétním způsobem (ve smlouvě ovšem neuvedeným) je rizikové pojistné (požadované navíc v průběhu celé doby v různých částkách) vypočteno. Na rozdíl od výše uvedených dílčích nákladů však toto ujednání není od ostatního obsahu smlouvy oddělitelné, neboť jde o její esenciální součást charakterizující samotnou pojistnou smlouvu (§ 2 zákona 37/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů).“
„že tu není sjednáno životní pojištění jako takové (pokud není konkrétně sjednáno pojistné za pojištění pro případ smrti, není platně sjednáno ani toto pojištění samotné), jednak je zcela nezjistitelné, jaká část běžného pojistného (po odečtení rizikového pojistného) má být investována do nákupu podílových jednotek. Není-li ujednáno konkrétní rizikové pojistné (či alespoň konkrétní způsob jeho výpočtu), nejde vůbec o pojištění, neboť celé běžné „pojistné“ by v takovém případě mělo být investováno a v případě sjednané události v budoucnu pojistníkovi (případně pojištěnému či obmyšlené osobě) vyplaceno. Popsané schéma, v němž absentuje rizikové pojistné, tak přestává být pojištěním, nýbrž stalo by se pouhým spořícím produktem, jehož splatnost je vázána na podmínku v podobě smrti nebo dožití. V takovém případě tu však schází esenciální prvek pojištění, a to existence pojistného rizika. Neurčitost ujednání o rizikovém pojistném se tak promítá do všech relevantních aspektů smluvního vztahu účastníků, toto ujednání proto nelze od ostatního obsahu pojistné smlouvy oddělit a způsobuje tedy neplatnost celé uzavřené pojistné smlouvy jako takové; jde přitom o neplatnost absolutní…“

Městský soud v Praze, spis. zn. 29 Co xxx/201x
„Odvolací soud ve shodě s názorem soudu I. stupně má za podstatné, že ujednání o rizikovém pojistném v předmětné pojistné smlouvě je neurčité, a tato skutečnost sama o sobě postačuje pro závěr, že pojistná smlouva je neplatná jako celek.“
„…ujednání obsažení v pojistné smlouvě musejí být jako každý právní úkon dostatečně určitá, musí být rizikové pojistné vyjádřeno takovým způsobem, že bude nepochybná jeho výše. Faktická výše rizikového pojistného, které je upraveno v doplňkových pojistných podmínkách v čl. 1, ze smlouvy nevyplývá. Doplňkové pojistné podmínky odkazují na pojistně technické zásady, které pojistná smlouva, všeobecné pojistné podmínky ani doplňkové pojistné podmínky nekonkretizuje, což nelze odstranit ani za pomocí výkladu. Ujednání o rizikovém pojistném dle čl. 1 doplňkových pojistných podmínek je neurčité. Výše strhávaného rizikového pojistného ovlivňuje výši plnění při dožití… jde o ujednání zásadní, proto je správný závěr, že pojistná smlouva je absolutně neplatná jako celek.“

Obvodní soud pro Prahu 1, spis. zn. 19 C xx/201x
„Kromě nejasného ujednání o nákladech je důvodem pro vyslovení neplatnosti pojistné smlouvy také absence sjednání výše rizikového pojistného. Podle § 2 ZPS je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Výše strhávaného rizikového pojistného ovlivňuje výši plnění při dožití.“

Obvodní soud pro Prahu 1, spis. zn. 19 C xx/201x
„V průběhu pojištění žalovaná sledovala svůj legitimní ekonomický cíl – docílit „neztrátovosti“ pojistného produktu. Cíl pojistníka pojistit si určitá rizika a současně výhodně investovat, je s takovým cílem v konfliktu a žalovaná si popsaným postupem v neprospěch spotřebitele svůj profit zajistila na úkor žalobce. Pravidla pro takový smluvní vztah ovšem nebyla jasná, jak plyne ze smluvní dokumentace i z výpovědi svědka (pozn: zaměstnanec pojišťovny). Kromě nejasného ujednání o nákladech je důvodem pro vyslovení neplatnosti pojistné smlouvy také absence sjednání výše rizikového pojistného. Podle § 2 ZPS je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Výše strhávaného rizikového pojistného ovlivňuje výši plnění při dožití. Také finanční arbitr konstatoval, že jde o ujednání zásadní, a závěr, že pojistná smlouva je pro absenci ujednání o výši rizikového pojistného absolutně neplatná jako celek, je proto správný.“

Obvodní soud pro Prahu 1, spis. zn. 41 C xxx/201x
„Soud shledal předmětnou pojistnou smlouvu absolutně neplatnou pro absenci určitého a konkrétního smluvního ujednání o výši rizikového pojistného za pojištění pro případ smrti, když jeho výši nelze zjistit, a to ani výkladem, z žádného smluvního ujednání ať již v předmětné pojistné smlouvě či jejích doplňkových, resp. zvláštních pojistných podmínkách, a to ani odkazem na blíže neurčené technické zásady pojistitele. Toto smluvní ujednání o výši rizikového pojistného přitom soud považuje za neoddělitelné od ostatního obsahu pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 41 obč. zák….Přitom samotný závěr o neplatnosti ujednání o rizikovém pojistném postačuje pro závěr o neplatnosti pojistné smlouvy jako celku. Soud proto pouze stručně konstatuje, že ve shodě s finančním arbitrem považuje za absolutně neplatné pro neurčitost (§ 37 odst. 1 obč. zák., § 41 obč. zák.) rovněž ujednání o výši odkupného a o počátečních a správních nákladech.“

 

B. k neplatnosti pojistné smlouvy pro nesjednání srážek (nákladů) účtovaných pojišťovnami na vrub pojistného, odkupného či kapitálové hodnoty pojištění

Městský soud v Praze, spis. zn. 25 Co xxx/201x
„Za důvodné odvolací soud považuje i odvolací námitky žalovaného, směřující též k absolutní neplatnosti pojistné smlouvy, uzavřené mezi účastníky řízení, a to že pojistná smlouva, respektive pojistné podmínky se odvolávají na přehled poplatků, s nimiž žalovaného zprostředkovatel před uzavřením pojistné smlouvy neseznámil, neboť uvedené nebylo prokázáno a jde tak o nepřiměřenou smluvní podmínku ve smyslu § 56 odst. 3 písm. g) obč. zák. Tato skutečnost způsobila dle § 55 odst. 2 obč. zák. neplatnost ustanovení pojistné smlouvy, jež se na přehled poplatků odvolávají, a protože výše poplatků ovlivňuje průběh celého pojištění, včetně výše pojistného plnění ve stanovených případech, nelze tuto část oddělit od zbytku pojistné smlouvy a pojistná smlouva je z tohoto důvodu dle § 41 obč. zák. absolutně neplatná v celém rozsahu (srovnej též nález Ústavního soudu ČR ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). Za zcela důvodnou odvolací soud považuje i námitku žalovaného o tom, že zahrnutí ujednání o poplatcích do speciálních pojistných podmínek pro žalovaného jako spotřebitele bylo překvapivé a nevýhodné a je v rozporu se zásadou poctivosti, tedy v rozporu s dobrými mravy dle § 3 obč. zák. a pojistná smlouva je taktéž dle § 39 obč. zák. absolutně neplatná. V neposlední řadě nutno přisvědčit i námitce, že předmětná pojistná smlouva je neplatná z důvodu, že je neurčitá, neboť neobsahovala podstatnou náležitost, a to rozsah plnění (srovnej § 4 odst. 5 a § 34 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě), protože smluvní podmínky neumožňovaly v důsledku neuvedení výše poplatků určit rozsah pojistného plnění v těch případech, kdy jím je výše kapitálové hodnoty pojistné smlouvy. Z popsaných důvodů, protože odvolací soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení, k níž je nutno přihlédnout vždy“

Obvodní soud pro Prahu 1, spis. zn. 18 C xx/201x
„z pojistné smlouvy ani pojistných podmínek nebylo zřejmé, jaká je výše rizikového pojistného, jaká je výše nákladů spojených s pojištěním a dokonce ani jaká je výše odkupného. Ustanovení obsažená v doplňkových pojistných podmínkách jsou natolik neurčitá, že se ve smyslu ust. § 56 odst. 3 písm. g) o.z. jedná o neplatná ujednání. Vzhledem k tomu, že tato ujednání mají podstatný vliv na to, v jaké výši bude se zbylými částkami nakládáno jako s částkami k investování, je nepochybné, že tato zjednání nelze oddělit od zbytku smluv, a proto soud dospěl ke shodnému závěru jako finanční arbitr, tedy že obě pojistné smlouvy jsou absolutně neplatné“.
„výše uvedený závěr by však neplatil v případě, kdy by žalobkyně prokázala, že žalovanému byla výše rizikového pojistného, nákladů a odkupného známa z jeho činnosti podřízeného pojistného zprostředkovatele. Této povinnosti však žalobkyně nedostála, když v řízení nepředložila jediný důkaz, z něhož by bylo možné učinit závěr, že žalovaný těmito informacemi disponoval či k nim měl přístup v době uzavření obou smluv.
„(pozn. pojišťovna) na trh uvedla produkt, který nebyl dostatečně průhledný pro spotřebitele a dokonce ani pro pojistné zprostředkovatele.“
„která (pozn. pojišťovna) ani osobám, jež měly jejím jménem se spotřebiteli pojistný produkt sjednávat, nesdělila úplné podmínky tohoto produktu (resp. v tomto řízení neprokázala minimálně u žalovaného opak)“.

Obvodní soud pro Prahu 1, spis. zn. 30 C xxx/201x
„Žalobkyně nebyla seznámena s obsahem pojistných podmínek ve smyslu § 4 ost. 4 zákona o pojistné smlouvě, a žalovaná se tak nemůže s úspěchem opírat o články ohledně odkupného ani výše plnění v případě dožití, ani rozsahu pojistného plnění dle kapitálové hodnoty pojištění. V této obsahové části je smlouva neplatná a protože se jedná o neplatnost obsahu, který nelze odtrhnout od znění samotné smlouvy, je smlouva vcelku absolutně neplatná.“

Obvodní soud pro Prahu 8, spis. zn. 25 C xx/201x
„Soud I. stupně však považuje předmětnou smlouvu za neplatnou též pro rozpor s dobrými mravy, a to z toho důvodu, že žalobce jako spotřebitel při uzavírání smlouvy je nalákán na „investování“, nicméně další velmi významná informace a podstatná pro jeho rozhodování, tj. existence poplatků strhávaných pojišťovnou a jejich výše, je umně skryta mimo samotná ujednání pojistné smlouvy ve všeobecných podmínkách a v sazebníku (zde ve Zvláštních pojistných podmínkách a Specifikaci, jak vyplývá z bodu 5.6 nálezu Finančního arbitra). Soud I. stupně považuje za nutné pro zachování základního principu poctivého jednání, aby protistrana, tj. pojistník byl o všech nákladech strhávaných z pojistného informován již při uzavírání pojistné smlouvy tak, aby měl možnost zvážit, nakolik se skutečně jedná o investování a do jaké míry je vůbec takováto investice pro něj výhodná. To platí tím spíše v případech, kdy není sjednáno pojistné plnění pevnou částkou a kdy se tedy nejedná v pravém smyslu o smlouvu na (životní) pojištění, nýbrž smlouvu investiční (srov. obdobnou úvahu Ústavního soudu České republiky u smluvních pokut vyjádřenou například v rozhodnutí sp.zn. I. ÚS 3512/11, podle kterého v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko v spotřebitelské smlouvě samotné). Soud I. stupně opakovaně naráží na nekvalitní formulářové smlouvy pojišťoven a na zcela nevyhovující praxi uzavírání pojistných smluv, přičemž jediný, kdo může změnit nevyhovující praxi a formulářové pojistné smlouvy jsou pojišťovny, tedy i žalovaný.“
„Ze shora uvedených důvodů se tedy soud I. stupně přiklonil k závěru, že předmětná smlouva
není v pravém smyslu pojistnou smlouvou, ale její podstatou bylo investování prostředků žalobce, přičemž žalobce při uzavírání smlouvy neobdržel v textu smlouvy všechny informace, které by měl obdržet, tedy zejména informaci o nákladech spojených s uzavíráním pojistné smlouvy a správou finančních prostředků, které se zavázal zasílat žalovanému jako „pojistné“. Soud I.stupně proto považuje předmětnou smlouvu za neplatnou.“

Obvodní soud pro Prahu 1, spis. zn. 42 C xx/201x
„Jde-li o neplatné ujednání o některých dílčích poplatcích (počáteční, správní a inkasní náklady), má je soud sice za neplatné (ujednání čl .1 bod 3.1. Doplňkových pojistných podmínek), podle kterých je pojistitel oprávněn snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o „počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně-technických zásad pojistitele“, nikoliv však za neoddělitelné od ostatního obsahu smlouvy. Neplatnost je dána neurčitostí předmětného ujednání plynoucí již jen z toho, že nelze bez pochyb (ani výkladem) určit, co konkrétně je myšleno „počátečními“ či „správními“ nebo „inkasními“ náklady.“

Obvodní soud pro Prahu 1, spis. zn. 41 C xx/201x
„Přitom samotný závěr o neplatnosti ujednání o rizikovém pojistném postačuje pro závěr o neplatnosti pojistné smlouvy jako celku. Soud proto pouze stručně konstatuje, že ve shodě s finančním arbitrem považuje za absolutně neplatné pro neurčitost (§ 37 odst. 1 obč. zák., § 41 obč. zák.) rovněž ujednání o výši odkupného a o počátečních a správních nákladech.“

Obvodní soud pro Prahu 1, spis. zn. 19 C xx/201x
„Veškeré hodnoty (v modelaci – pozn.) jsou prezentovány jako předpokládané, v modelaci není žádný údaj o skutečně účtovaných nákladech, což připouští pochybnost, zda žalovaná neúčtuje náklady až posléze a jak svědek (pozn. zaměstnanec pojišťovny) potvrdil, podle vývoje ceny peněz a také na principu sankce za nepříznivý vývoj výše pojistného a jeho splácení. Ujednání bodu 1. 7. o rizikovém pojistném, bodu 3. 1. o počátečních a správních nákladech a článku 1 bod 3. 2. o inkasních nákladech jsou neurčitá, a proto neplatná ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. Absence ujednání o výši rizikového pojistného pro případ smrti způsobuje neplatnost Pojistné smlouvy jako celku“

 

C. k neplatnosti pojistné smlouvy z důvodu nepřevzetí pojistného rizika pojišťovnou, popř. z důvodu absence pojistného zájmu

Městský soud v Praze, spis. zn. 23 Co xxx/202x
„Tato podstata pojištění se však zcela vytrácí v situaci, kdy se pojišťovna zaváže – jako i v tomto případě – k výplatě pojistného plnění, které má být tvořeno výhradně hodnotou podílových jednotek, které jsou v souladu s uzavřenou smlouvou nakupovány za inkasované běžné pojistné. Pojišťovna v takovém vztahu nenese žádné riziko, že by měla v případě vzniku pojistné události vyplatit pojištěnému více, než sama na pojistném inkasovala (případné navýšení pojistného plnění je dáno toliko zhodnocením investovaného pojistného); na druhé straně ani pojistník (pojištěný) rovněž nezískává (nemůže získat) více, než právě hodnotu investičních jednotek, které jsou nakupovány za jím placené běžné pojistné, tj. může získat zpět právě jen hodnotu takto investovaného pojistného, navýšenou pouze o jeho investiční zhodnocení. Pojišťovna za těchto okolností nepřebírá žádné pojistné riziko, a i s ohledem na ustanovení § 25 ZPojSml proto pojištění nemůže nejen trvat, ale ani vzniknout. Na tom nemůže ničeho změnit, že žalobce A) mohl určení pevné pojistné částky požadovat (to může zásadně každý pojistník při sjednávání
pojistné smlouvy), neboť tak neučinil. Samotná „rámcová“ možnost zahrnutí pevné pojistné částky tak zůstala nevyužita a nelze k ní proto přihlížet.“
„Pokud žalobkyně B) argumentovala tak, že ustanovení § 49 ZPojSml ve spojení s ustanovením § 67 odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, přímo předpokládaly existenci nulové pojistné částky u investičního životního pojištění, nelze této argumentaci přisvědčit. Z ustanovení § 49 odst. 2 ZPojSml lze dovodit pouze to, že pojistné plnění může být určeno konkrétně dohodnutou částkou, dohodnutým důchodem, nebo případně v jiné výši určené podle pojistných podmínek. I takové určení pojistného plnění však musí odpovídat zákonu a naplňovat smysl pojištění. Ani z ustanovení § 67 odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, pak nelze
dovozovat, že by smysl pojištění mohl být zcela vyprázdněn způsobem, jakým se to stalo v nyní řešené věci, tj. že by pojišťovna bez převzetí jakéhokoli rizika pouze deponovala inkasované běžné pojistné v dohodnutých investičních nástrojích, aby poté výsledek investice za dohodnutých podmínek pojistníkovi vyplatila, neboť takováto činnost vůbec není pojišťovací činností ve smyslu výše citovaného ustanovení § 3 odst. 1 písm. f) cit. zák.“
„Je tedy správným závěr o tom, že předmětnou smlouvou vůbec nebylo sjednáno pojištění, tj. že uzavřená smlouva je – jakožto smlouva pojistná – neplatná. Za těchto okolností je třeba v obecné rovině přisvědčit žalobkyni B) v tom směru, že je třeba zkoumat, zda přesto uzavřená smlouva nemůže obstát jako jiný smluvní typ, případně smlouva nepojmenovaná.“

Obvodní soud pro Prahu 1, spis. zn. 64 C xx/201x
„z logického výkladu předmětné smlouvy o životním pojištění, a to z obsahu o ujednání o výši pojistného, o pojistné události, pojistné částky jednoznačně lze vyvodit, že úmyslem účastníků smlouvy nebylo sjednat životní pojištění pro případ smrti, ale jde o jiný pojistný produkt, který žalovaná při propagaci tohoto životního pojištění nabízela v rámci uvedeného životního pojištění.“

Obvodní soud pro Prahu 2, spis. zn. 20 C xx/201x
„V posuzovaném případě je proto soud názoru, že pojistná smlouva je neplatná podle citovaného § 39 občanského zákoníku. Pojistná smlouva v podstatě zákon obchází, když nesjednává pojištění, ale pouze investice do podílových fondů, které k určitému datu budou vyplaceny a to buď zhodnocené či nikoli anebo i ztrátové. Žádné zabezpečení pojištěného pojistná smlouva neposkytuje. Stejného cíle by bylo dosaženo přímo sjednáním investiční smlouvy nebo obdobného cíle, tj. výplaty finančních prostředků pojistitelem oprávněné osobě (bez spoluúčasti kapitálového trhu), by mohlo být dosaženo např. prostřednictvím dokumentárního akreditivu sjednaného u finančního ústavu nebo i institutem spoření, které by bylo vyplaceno po uplynutí určité doby.“

Obvodní soud pro Prahu 1, spis. zn. 30 C xx/201x
„Pojistná smlouva je neplatná podle § 39 občanského zákoníku, neboť odporuje zákonu o pojistné smlouvě. Žalovaná nepřebrala pojistné riziko, ani žalobce jejím prostřednictvím nenaplnil svůj pojistný zájem, když oba faktory představují esenciální prvky pojistného vztahy.“
„V dané věci nepřichází v úvahu ani zachování platnosti pojistnou smlouvou disimulovaného jiného právního úkonu, neboť i kdyby ten naplňoval znaky jiného smluvního typu než pojistná smlouva, obcházel by právní úpravu podnikání na kapitálovém trhu (zákon o kolektivním investování a zákon o podnikání na kapitálovém trhu), a jako takový by byl proto rovněž neplatný ve smyslu § 39 občanského zákoníku.“

 

D. k problematice převodu pojistného kmene společnosti Generali Pojišťovna, a.s., na společnost Česká pojišťovna a.s.

Obvodní soud pro Prahu 2, spis. zn. 19 C xxx/201x
„Na základě provedeného dokazování, posoudil soud věc po právní stránce následovně: Nejprve se soud zabýval pasivní legitimací žalovaného, když tento uvedl, že ve věci není pasivně legitimován, neboť mezi žalovaným (Pojišťovna Patricie a.s. – od 21.12.2019) a společnosti Generali Česká pojišťovna a.s. došlo k uzavření dohody o převodu pojistného kmene ze žalovaného na společnost Generali Česká pojišťovna a.s., která zahrnuje veškeré pojistné smlouvy, včetně pojistných smluv, jejichž účinnost již uplynula, tedy i pojistnou smlouvu žalobce. Ve věci by tak měla být pasivně legitimována společnost Generali Česká pojišťovna a.s. S touto argumentací žalovaného soud nesouhlasí, neboť předmětem sporu je skutečnost, zda mezi žalobcem a žalovaným existuje závazkový právní vztah či nikoliv a zda má tedy případně žalobce nárok na vydání bezdůvodného obohacení z titulu neplatné pojistné smlouvy. Jelikož žalobce v daném řízení nárokuje vydání bezdůvodného obohacení po žalovaném, který měl toto bezdůvodné obohacení (v případě neplatné smlouvy) od žalobce přijmout, je pasivně věcně legitimován k případnému vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 o. z. subjekt, který důvodné obohacení přijal, což je žalovaný. Podle názoru soudu tak na společnost Generali Česká pojišťovna a.s. nemohla dohodou o převodu pojistného kmene povinnost žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení z případné neplatné smlouvy přejít (resp. nemohla přejít ani neplatně uzavřená pojistná smlouva). Z tohoto důvodu je soud závěru, že žalovaný subjekt je pasivně legitimován.“

Obvodní soud pro Prahu 2, spis. zn. 19 C xxx/201x
„Pokud jde o vznesenou námitku žalovaného (pozn. Česká pojišťovna a.s.) ohledně nedostatku pasivní věcné legitimace žalovaného v daném sporu, soud dospěl k závěru o neplatnosti předmětné smlouvy a důvodnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení, který však dle přiléhavých tvrzení žalobce nemohl přejít na žalovaného v rámci převodu pojistného kmene z neplatné smlouvy, která nemohla být platně převedena. Podle § 489 obč. zák. závazky vznikají z právních úkonů, zejména ze smluv, jakož i ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení, nebo z jiných skutečností uvedených v zákoně. Předmětem projednávaného řízení pak byl nárok na vydání bezdůvodného obohacení z neplatné pojistné smlouvy, když soud dospěl k závěru, že povinnost splnit závazek nelze převézt dohodou o převodu pojistného kmene, neboť převzít dluh nelze bez souhlasu věřitele a žalobce v této věci žádný souhlas nevyjádřil.“
„K absolutní neplatnosti předmětné pojistné smlouvy, kterou soud zjistil, soud uvádí, že soud shledal nepřehlednost a složitost podmínek smlouvy, která bránila detailně celý produkt spotřebitelům pochopit. Především pak soud upozorňuje na sjednaný poměr pojistné částky a měsíčního pojistného.“